BHL: Komentář Martina Graffa - Nová sezóna 2021/2022 přinese plno změn
Tak jako loňská sezóna přinesla řadu změn zejména v přestupech, přinese i ta letošní další várku změn v jednotlivých kádrech. Loňské změny se však výhradně dotýkaly pouze týmů 2.Ligy, ale letos postihnou obě soutěže. Kromě toho, že se patrně dočkáme změn názvů několika týmů, jejich znaků a pravděpodobně i týmových barev, dojde i k několika změnám v kádrech a to jak v rámci jednotlivých lig, tak i mezi nimi. Vyrovnanost obou soutěží nabízí pro jednotlivé kluby širší trh v hledání nových hráčů a vedení obou lig tento trend velmi podporuje. Situace, kdy druholigové kluby lákaly do svých kádrů zkušené borce, jako před sezónou 2017/2018, kdy do 2. Ligy přišli Johan Kprafesson, Tie Ziteropif, Sergej Uliov, Stanislav Polouček, Igor Devasetko, nebo třeba Sergej Alkiu, by už neměla být ničím výjimečným. Jistě přínos hráčů se zkušenostmi z BHL by měl, alespoň to je záměr, vyvolat podobný účinek jako v případě těchto hráčů, ale v budoucnu máme prý těchto výměn očekávat mnohem více. Důvod je prostý. Generace hráčů hrajících BHL pomalu ale jistě stárne. Průměrný věk hráčů BHL je okolo třiceti let, neboť se jedná o generaci, která nastupovala do týmů BHL na konci první dekády nového tisíciletí, v čase kdy sami hráči dovršovali hranici zletilosti. Tehdy působili v týmech jako mladí nadějní hráči a nutno dodat, že řada z nich toto očekávání beze zbytku naplnila. Vždyť hráči jako bratři Ceventové, sourozenci Fishové, Ron Cuthand a další velké hvězdy boldského hokeje byli už od svých začátků nejvýraznějšími osobnostmi celé ligy a to přitom nechali stále zářit bývalé hvězdy jako třeba Chrise Marka, Tie Zerebedese, Kevina Downa či Jannyho Igrlu. Leč i tyto výrazné osobnosti s přibývajícími roky míří nezadržitelně k roli zkušených matadorů a roli mladých rychlých bruslařů musí definitivně přepustit mladším spoluhráčům. Proto je potřeba průběžně omlazovat mužstvo a to zejména hráči, kteří naskočili do 2.Ligy v polovině druhého desetiletí nového milénia. Mladší hráči se v týmech BHL pod vedením zkušenějších spoluhráčů lépe přizpůsobí hře nejvyšší boldské hokejové ligy a velkou výhodou pro ně je fakt, že na ně není vyvíjen takový tlak na úspěch a oni se mohou volněji herně rozvíjet. Přínos zkušených hráčů do týmů 2. Ligy má být trochu odlišný. Má přinést více vyzrálého hokeje a vliv ostříleného hráče na vnitřní klid kabiny, což je příklad působení Johana Kprafessona a Tie Ziteropifa na hráčský kolektiv Palany a Billibina. Zatímco švédský útočník je členem druhé útočné řady a v minulém ročníku byl nejlepším asistentem a druhým nejlépe bodujícím hráčem Palany, Tie Ziteropif, jako levé křídlo poslední formace je v hodnotách klubové produktivity Billibina hluboce pod průměrem. Vliv obou hráčů na kabinu je však nevyčíslitelný a to nejsou ani asistenty.
Vladivostocký matador pomůže Svobodnyj
Prvním takovýmto přínosem je přestup dlouholetého vladivostockého útočníka Alexandera Zeničiva, který zamíří posílit útočné řady Svobodnyj Free, které letos přišlo o japonského křídelníka Hakoie Mata, který ukončil hráčskou kariéru. Změna dresu však postihla i Dimitrije Salkipova, který po ročním působení v černožlutém dresu přestupuje do Susumanu a nahrazuje dalšího japonského útočníka Si Ki Nokuu, který míří do Habravosku Shoots a z něj odchází polský pravý křídelník Lukasz Slimanov, který uzavře přestupový kolotoč příchodem do Vladivostoku.
Změna v mistrovském týmu. Blades opouští i druhý z bratrů Veršovských
Přestože výměny v týmu, který vyhrál celou ligu, jsou neobvyklé, mistrovský Blades přistoupil k tomuto zásadnímu kroku a to na pozici, která se již deset let zdála být nedotknutelnou. Od sezóny 2009/2010 byla pozice druhého pravého křídla tygrů svěřena vždy do rukou staršího z bratrů Veršovských, Viktora. Oba sourozenci si společně v jednom dresu zahráli pouze v sezónách 2009/2010 a 2010/2011, kdy tvořili s Markem Stuartem jednu s nejúdernějších přesilovkových formací BHL. Pro sezónu 2011/2012 však Sergej Veršovský opustil klub, ve kterém začínal a zamířil do St´Johns. Viktor se tak naplno ukotvil ve druhé formaci po boku Rona Cuthanda a centra Chrise Marka, jehož pozici převzal od sezóny 2016/2017 Martin Ernos. Po loňském ročníku, kdy ruský křídelník již po třetí ve své kariéře zvedl nad hlavu Sarkov Cup, však již bladeské barvy hájit nebude. Odchází totiž do týmu Korf Bears, kde pravděpodobně bude též na pozici pravého křídla druhé formace. Za něj však do týmu současného mistra přichází abavský útočník Shane Douwe, který má přispět svou rychlostí a obratností.
Výměna, kterou nikdo nečekal. Dva klíčový hráči týmů opouští svá místa a Ojmjakon neváhá více sázet na technické hráče.
Skutečnost, že se týmy v minulosti vyhýbaly výměnám, které by výrazněji zasáhly do sestavy a fungování týmů, byla běžnou praxí. Mnohé týmy také uvalovaly přestupové veto na některé své klíčové hráče, o jejichž výměně nechtěly ani zahajovat diskuzi. Nejednalo se přitom pouze o kapitány družstva, ale i o další výrazné ikony klubu, bez kterých by tým nemohl fungovat. I tato praxe už se ale pozvolna mění. Dokladem toho je výměna Briana Resweqa z Ojmjakonu za Kenta Qventina z Ussurijsku. Oba hráči přitom mají nemalý podíl na tom, jak oba týmy fungují v útočné části. Přestože je Kent Qventin více technickým hráčem než americký forvard, v zásadě jsou oba zaměřeni na rychlostní a technickou stránku hokeje, ale Resweq umí zahrát i velmi fyzickou hru, což je přesně to, co technickému ussurijskému doposud chybí.
Rytíři z Ojmjakonu však nezůstali pouze u jediné výměny a zatímco v první vyměnili rychlého a mrštného hráče za podobně zdatného hokejistu. Ve druhé výměně vsadili na zisk produktivního útočníka Čegdominu Mike Mondana, který v předloňském roce, v kterém získal s Čegdominem Sarkov Cup vstřelil šestý nejvyšší počet branek v ročníku a byl desátým nejlépe bodujícím hráčem týmu s dvaatřiceti kanadskými body a také loni měl skvělou formu. Když přihlédneme k faktu, že Mondan, byl nejproduktivnějším střelcem i v loňském ročníku a přesto hrál až ve třetí útočné formaci a nemá tolik času na ladě, není divu, že tento americký hokejista budí velký zájem. Na oplátku k čegdominským Pegasům zamíří Jim Piges, jeden ze dvou silových útočníků Ojmjakonu, který měl za úkol hrát tvrdou fyzickou hru. Nyní bude tento forward týmu chybět a celý úkol bude ležet pouze na bedrech Alexandera Mlakova, což tedy může být slabina pro defenzivní stránku hry ojmjakonských rytířů, kteří tak musí zvýšit svojí vlastní útočnou sílu, k čemuž by jim příchod Kenta Qventina a Mike Mondana měl výrazně pomoci.
Vjezemskyj po sezóně, kdy uhájilo příslušnost k BHL, chce měnit tým.
Vjezemskyj Pums je týmem, který byl historicky považován za nejslabší tým skupiny Jižní Centrum. Již první rok v sezóně 2007/2008, kdy se hrálo první play out, ještě mezi nejhoršími týmy jednotlivých divizí, bylo nejhorším týmem skupiny Jižní Centrum právě Vjezemskyj. O rok později dosáhli tehdejší motorkáři, jak se klub tehdy jmenoval, stejného výsledku, ale v sezóně 2009/2010 se již umístili na čtvrté příčce své divize a postoupilo do play off, kde však vypadlo v prvním kole s Blades. Od ročníku 2009/2010 se však nepohybovalo ani na příčkách, které by mu zajištovali účast v play off ale ani v play out. V sezoně 2010/2011, kdy se hrál naposledy systémem divizí, Vjezemskyj skončilo na šestém místě a play out tak hrál poslední Ussurijsk. V následujícím ročníku při premiéře systému každý s každým obsadilo dvacáté místo a rok poté o pouhý bod uniklo play out. Od sezóny 2013/2014 se však do bojů o baráž opět vrátilo, když se umístilo na pětadvacátém místě tabulky a muselo se v prvním kole play out utkat s Anadyrem. Naštěstí pro pumy, jak se klub od sezóny 2010/2011 přejmenoval, série skončila vítězně po šesti zápasech a Anadyr pak dokonce toho roku sestoupil do 2. Ligy. O rok později jej play out čekalo znovu a tentokráte se Vjezemskyj zachránilo až ve finále, když porazilo v pěti zápasech Svobodnyj. Také tento tým po prohře s Vjezemskyj sestoupil. Sezóna 2015/2016 však byla pro mužstvo nejúspěšnější v historii, neboť po základní části obsadilo se sedmdesáti osmi body patnáctou příčku, což znamenalo historický druhý postup do play off. Obrovské překvapení přinesl navíc postup v prvním kole nad druhým týmem tabulky Magadanem, ale rychlí konec všech naději přineslo ve druhém kole rychlé vyřazení opět od Blades. Sérii tehdy rozhodly dva první zápasy, které Vjezemskyj ztratilo jednou v prodloužení a podruhé až v nájezdech. Zbylé dva poslední duely pak skončily za stavu 1:5 a 2:6. Na hráčích byla znatelná frustrace z nezdařilého závěru ročníku a možná i pod tímto dojmem se jim nepodařil vstup do té následující, neboť v první polovině základní části dokázali vyhrát jen tři zápasy a v jediném dojít do prodloužení, jinak všechny ostatní duely prohráli bez zisku bodu. Celkový součet bodů za první polovinu sezóny tak činil pouhých deset bodů, což stačilo jen na poslední místo a ani druhá nebyla oslnivá, což vyneslo Vjezemskyj předposlední místo a opětovnou účast v play out. V prvním kole pumy narazily jako před dvěma lety na Holmsk, ovšem s tím rozdílem, že tentokrát Vjezemskyj podlehlo v pěti zápasech a čekala jej finálová série. Ve finále však v sedmi zápasech podlehlo i týmu Oha a poprvé v historii muselo okusit hořkost barážového duelu. Série mezi Vjezemskyj a Ekimčanem dospěla až do sedmého utkání, ve kterém výhrou 3:2 pumy udržely příslušnost k BHL. V dalších letech se Vjezemskyj dostalo do play out pouze v sezóně 2018/2019, kdy ale své působení ukončilo výhrou hned v prvním kole nad Čegdominem. Poslední účast se pak odehrála v loňském ročníku, kdy však opět musely odrážet v baráži snahu Ilpyrskyj o postup, ale i nyní se tým udržel v nejvyšší boldské hokejové lize.
Lze tedy říci, že Vjezemskyj pums je tým, který není zcela neúspěšný, ale nutno přiznat, že týmových úspěchů také není úplně mnoho. Proto se generální manager Derek Kolb rozhodl mírně proměnit kádr a přivést nové tváře. Obranu posílí obránce Aldanu Tie Vahseo, který nahradí německého beka Torstena Friplita, jehož úkol je vyztužit a zpevnit obranu lvů. Druhá výměna, která postihne soupisku Vjezemskyj se týká útoku. Český útočník Jan Kolin zamíří místo Martina Doaseva do Habravosku Shoots a pumy zase získají toho boldského pravého křídelníka. Vjezemskyj si od příchodu Doaseva slibují útočné oživení třetí formace a Habravosk se zase těší na spolupráci dvou českých křídel Jana Kolina a Filipa Pikara.
Výměna ostřílených borců mezi Južnovem a Holmskem.
Južnov má naopak dlouhodobě pověst jednoho z nejsilnějších klubu BHL. Vždyť za jednadvacet let existence ligy chyběl v play off pouze třikrát. Ano, je možná pravdou, že je to tým s největším počtem abavských hráčů v sestavě v celé BHL, ale to nic nemění na tom, že se jedná o výjimečný tým, kterému bohužel loni chyběl jediný bod k postupu mezi šestnáct nejlepší družstev základní části. Možná i tento zdánlivý neúspěch motivoval trenéra Johna Fishe k výměně centra Rona Aldeka za Mike Slavera z Holmsku, který má přispět větší produktivitou i v poslední útočné formaci.
Kariéra Sebastiana Schälssona nabírá na obrátkách a míří do BHL.
Švédský útočník Sebastian Schälsson započal svou profesionální hráčskou kariéru sezónou 2012/2013 v dresu ledoborců z Peveku. Pro ročník 2017/2018 však změnil angažmá a stal se posilou týmu Belaja Gora. V této sezoně výraznou zásluhou pomohl svému mužstvu k zisku osmdesáti devíti bodů v základní části, což bylo pouze o bod méně, než měl tým Markova, který postupoval ze šestnácté pozice do play off. O rok později Belaja Goře chyběly k postupu tentokrát tři body a stačilo to pouze na poslední místo 2.Ligy. Po této sezóně však o švédského útočníka projevila velký zájem Providenija a získala je za Pavla Fuchse. Schälsson se velmi rychle zapracoval do třetí formace po bok Nino Heblera a Bora Jiela a oproti Belaja Goře, kde plnil spíše defenzivní činnost, ukázal v plné síle svůj produktivní potenciál. Během celého ročníku, ve kterém se Providenija dostala až do druhého kola, kde vypadla s Čerskyj, se Sebastian Schälsson s deseti vstřelenými brankami a sedmnácti asistencemi stal sedmým nejvíce produktivním hráčem týmu a třetím nejúspěšnějším křídelníkem. Loňská sezóna nebyla pro Schälssona ani pro jeho družstvo tak úspěšná jako ta předešlá protože Provedeniia skončila těsně před branami play off a švédské pravé křídlo se na celkovém počtu sto dvaceti osmi branek podílelo pouze sedmi trefami, což je pátý nejmenší počet vstřelených gólů v celém týmu. Přesto však Sebastian Schälsson dostal nabídku, která zásadním způsobem může ovlivnit jeho kariéru. O jeho služby projevil vážný zájem Korzakov, který uvolňuje Niklase Povonsena do Omsukčanu. Další švédský útočník nahradí v týmu netopýrů Funa Myama, který zaplní uvolněné místo v Provideniji.
Pozice Belaja Gory je už neúnosná a nový trenér Kevin Down přistupuje k drastickým změnám.
Belaja Gora je jedním ze čtyř týmů 2. Ligy, který může prohlásit, že nikdy nezažil úspěšnou sezónu. Podobně jako Susumanu, Chonuu a Milkovu se mu nikdy nepodařilo postoupit do play off. Hned v prvním ročníku 2012/2013 Belaja Gora sice obsadila sympatické dvaadvacáté místo, ale od postupové šestnácté příčky ji dělilo propastných třicet pět bodů. O rok později tým obsadil totéž místo, ale na postupových devětaosmdesát bodů ztrácel tentokrát třicet dva bodů. Sezóna 2014/2015 vynesla Belaja Goře poslední dvaatřicáté místo tabulky a následující pouze třicáté. Ročník 2016/2017 byl pro Belaja Goru největším úspěchem protože obsadila jednadvacátou příčku, což je týmový dosavadní rekord. V sezóně 2017/2018, kdy 2. Liga zažila nový restart a výrazně se vyrovnaly rozdíly mezi týmy, si však žraloci opět o příčku pohoršili, ale už jim k postupu chyběl pouhý bod. Další sezónu 2018/2019 se ale tým opět ocitl na poslední pozici tabulky. Lavírování mezi poslední a dvaadvacátou pozicí narušila sezóna 2019/2020, kdy Belaja Gora získala dělenou dvacátou čtvrtou a sedmadvacátou příčku. Loni se však opět žraloci propadli na dno tabulky a na předposlední Milkovo ztráceli čtyři body.
Přestože nejhůře z těchto týmů v rámci průměrného umisťování v tabulce vychází Milkovo, kádry ostatních týmů ve srovnání s Belaja Gorou vykazují výraznější vyrovnanost a všeobecnější uplatnění. Žraloci sází především na své první dvě útočné formace a jejich třetí a čtvrtá linie jsou výhradně defenzivní. V praxi na ledě tato taktika má znatelný nedostatek v momentě, kdy i druhé dvě formace se mají podílet na produktivitě týmu. Vždyť v loňské sezóně se dvě poslední formace podílely na sto jedenácti vstřelených gólech pouze jednadvaceti zásahy, což je pouze 19%. Pro srovnání u dvou prvních útočných formací je to téměř 60%.
Drobné úpravy kádru minulých let zásadní změnu týmu nepřinesly a tak před letošní sezónou přistoupilo vedení klubu ke klíčovým změnám, které zasáhnou do samotné podstaty týmu. První byť dílčí změnou je odchod ruského obraného křídla Alexe Tumova do Usť Nery a jeho nahrazení silovým tvrdým Veleri Ikanovem. Podobnou výměnou je i změna na centru čtvrté formace, kde gruzínského útočníka Jikase Lobashiho nahradí Igor Prikov z Milkova. Obě výměny mají posílit silovou a fyzickou stránku čtvrté linie a její ofenzivní činnost.
Další změny však ovlivní základní strukturu týmu, neboť se dotýkají obou asistentů klubu. Centr první formace Matt Parker přijal nabídku Verchojansku a zajistil si tak možná funkci démonského asistenta. Verchojanský Kent Upder se přesouvá do Tommotu a místa prvního centra žraloků se tak ujme tommotský Tie Chalt. Druhý asistent Belaja Gory Johan Böse pro změnu zamíří do týmu Oly, kde nahradí Tana Btera, který následující sezónu stráví po boku Rena Tupnita ve druhé obrané formaci žraloků. Jak však budou rozdělena dvě uvolněná klubová áčka, si musíme počkat na začátek sezóny.
Loňská nejhorší sezóna pro Uelen si vyžádala změny.
Od založení 2. Ligy v sezóně 2004/2005 se Uelen vždy dostal, s výjimkou sezóny 2009/2010, kdy hrál BHL, do play off. Loni však došlo k šoku, když ledový muži v posledním zápase základní části podlehli Birobidžanu 3:7 a postup jim unikl o pouhé dva body. Historický neúspěch nejvíce zasáhl trenéra Igora Zmrazinimova, který po utkání dokonce odmítl vystoupit před novináře. Bezprostředně po ukončení základní části se začalo spekulovat o osudu dlouholetého trenéra a začaly se objevovat zprávy, že se pod ním začíná nebezpečně houpat trenérská židle. Na začátku léta však generální manager Martin Juoraf oznámil, že Zmrazinimov u týmů zůstává a že má jeho plnou důvěru. Všem ale bylo jasné, že nový impuls pro tým musel přijít. První změna se týká obrany, kdy uelenského obránce Martina Pumydra nahradí německý bek Amgy Richard Bögler a Pumydr zase zamíří do týmů amgských králů. Zmrazinimov si ale připravil i změnu v útoku, neboť do týmu přichází zkušený útočník Niklas Iliksson ze Spass-Dalnij, který má být posilou pro svou hokejovou vytříbenost. Do týmu býků z BHL za něj z Uelenu míří český útočník Filip Vrabec.
Na hráče z BHL vsází i ve Verchojansku.
Poté co démoni z Verchojansku získali Matt Parkera z Belaja Gory učinili i druhou změnu na postu středního útočníka. Slovenský útočník Robert Denil opustí svůj současný klub a přesune se do Habravosku shoots a na jeho místo nastoupí německý centr Thomas Einers. Einers se tak stane čtvrtým německým centrem ve 2. Lize.
Poslední hráčská výměna přišla tři dny před konečnou uzávěrkou.
Třicátého prvního srpna je poslední den, kdy je možné podat žádost o povolení výměny k rukám generálního manažera BHL. Obvykle týmy podávají své žádosti maximálně do poloviny srpna, ale letos se tým Chadygy a Peveku postaraly o rekord, neboť žádost dorazila na sekretariát generálního ředitelství v pátek dvacátého sedmého srpna. Generální manažer však přestup Rema Rawaniho z Peveku do Chadygy a Thomase Mitschlera opačným směrem podepsal a výměna tedy proběhla podle regulí.
Výměny letos výrazněji zasáhnou i do brankovišť.
Hans a Rejner Miller ukončili kariéru.
Přestože mají oba brankáři stejná příjmení, nemají spolu, kromě své profese, v příbuzenské rovině nic společného. Oba sice začínali svou kariéru v osmnácti letech ve stejné sezóně 2000/2001, ale Hans jako druhý gólman Vjezemskyj a Rejner dokonce jako trojka ve Vladivostoku.
Jejich kariéra se s dalšími ročníky vyvíjela příznivě a již v sezoně 2008/2009 dostal Rejner Miller nabídku jedničky v Nahodce. Na pozici brankářské jedničky vydržel až do sezóny 2011/2012, kdy přestoupil do Magadanu, kde do sezóny 2016/2017 kryl záda Martinu Dírovi a poté další dva roky českému Lukaši Jarrahovi. Od sezóny 2018/2019 fungoval jako druhý brankář v případě potřeby za Sama Salyho. Jeho věk už mu však neumožňoval být plnohodnotnou dvojkou a tak se od sezóny 2019/2020 v této pozici střídal s Andresem Blóderem, který tuto sezónu přišel místo Tie Xokoxe z Nahodky. V loňském ročníku se německý gólman objevil mezi třemi tyčemi pouze jednou a to devátého prosince v utkání proti Čegdominu, kdy Magadan prohrával 0:3. Za dvacet sedm minut při nichž byl Miller v brance, inkasoval z dvanácti střel pouze jednu a jeho spoluhráči dokázali ve třetí třetině pouze snížit o jeden gól. Ve třiceti osmi letech se německý legendární brankář rozhodl ukončit hokejovou kariéru a odejít do důchodu. Zda ho nějaký tým osloví s trenérskou nabídkou, uvidíme v budoucnu.
Uvolněné prestižní místo brankářské dvojky v Magadanu zaplní belénský Lam Fenzl, který podruhé ve své kariéře opouští domácí prostředí hlavního města, podobně jako po své premiérové sezóně v BHL. Za záda legendární jedničky Belénu comets se místo něj postaví vynikající brankář Oly Wizards Francis Melone, který tak již nebude sekundovat Bastienu Krülerovi, ale tuto maličko nevděčnou pozici převezme gólman Dalengrosku Martin Liafer. Přestupový kolotoč uzavře přestupem do Dalengrosku abavský brankář Amure Eric Dair, který se na pozici trojky tohoto týmu střídal s dánským brankářem Jorgenem Elvinsenem, takže po něm nezůstane prázdné místo.
Také kariéra Hanse Millera nabrala uspokojivý kurs. V sezóně 2007/2008 se z něj stal první brankář Vjezemskyj a o dva roky později si jej vybral Belén. V sezonách 2009/2010 a 2010/2011 působil jako trojka za Tanem Marvinem Chabulnistierem a Jiřím Šternem a o rok později za dvojicí Chabulnistier, Artus Flech, ale od sezóny 2013/2014 se stal jistým náhradníkem belénského legendárního gólmana. Tuto pozici si udržel do ročníku 2016/2017, kdy z Južnova přišel Lam Fenzl a německý brankář se opět ocitl na tribuně s visačkou. Pro rok 2018/2019 však přestoupil do Korzakovu, kde se ujal pozice dvojky za Martinem Woodem a zde také jeho kariéra nyní skončila.
Na volné místo po německém veteránovi míří pro mnohé překvapivě brankář Milkova Maxim Semčuk, který nezažil zrovna úspěšnou loňskou sezónu ve 2. Lize. Brankářskou jedničkou Milkova se tak nově stává druhý gólman Markova Martin Etk a na jeho místo přichází mladý slovenský brankář Peter Karčik.
Verchojansk dělá změny také v brankovišti.
Verchojansku se minulá sezóna zkrátka nepovedla a kromě příchodu dvou nových centrů Parkera a Einerse, chtějí démoni také posílit branku. Jednička týmu Martin Nuter je skvělým gólmanem, ale potřebuje spolehlivého náhradníka, jimž švédský Swen Lëversson doposud býval. Jenže vedení týmu se rozhodlo, že na pozici týmové dvojky povolá zkušenějšího brankáře Wrena Katarakta z Ozernovsky a k plemenům poputuje na oplátku zase švédský Lëversson.
Tři třetí gólmani ukončili kariéru
Během jediného červencového týdne nezávisle na sobě oznámili konec kariéry třetí brankáři tří klubů BHL. Tie Xokox z Nahodky sailors, Vincenzo Polini z Gavanu skeletons a Kent Osavon z Habravosku lumberjacks. Kent Osavon i Vincenzo Polini strávili celou svou kariéru v jednom klubu, ale Tie Xokox za dvaadvacet sezón prošel třemi kluby. Podobně jako jeho dva kolegové začínal v osmnácti letech sezónou 2000/2001 jako první gólman Gavanu. Osm let si udržel tuto pozici před svým italským kolegou Polinim. V roce 2008/2009 přestoupil do Magadanu, kde měl přislíbenou pozici dvojky za Martinem Dírou, jenže toho roku se v dresu magadanských pirátů objevil teprve šestnáctiletý švédský talent Sam Saly a Tie Xokoxe naprosto zastínil. Debut švédské brankářské hvězdy musel mít zvláštní výjimku pro využití nezletilého hráče v soutěžích BHL. Tie Xokox se tak stal až týmovou trojkou a tou zůstal i po nástupu Rejnera Millera v sezóně 2011/2012. Jeho poslední štací v kariéře se stala od sezóny 2019/2020 Nahodka, kde však ukončil letos svou kariéru na pozici trojky.
Legendární brankář Martin Spor ukončil kariéru
Jméno Martina Spora je spojeno se dvěma týmy, do ročníku 2007/2008 s Nahodkou sailors a od ročníku 2008/2009 s Vladivostokem vultures. O tom, zda je Spor více námořník nebo sup by fanoušci obou týmů mohli vést nekonečné filosofické disputace. Faktem zůstává, že boldský brankář strávil v dresu Nahodky osm sezón a v dresu Vladivostoku celých třináct a proto se zdá, že je déle supem. Jenže roli, kterou měl ve Vladivostoku, nejde s klidným svědomím srovnávat s rolí, kterou měl od sezóny 2000/2001 do 2007/08 v Nahodce. Vždyť tam byl jasným prvním brankářem a výraznou měrou se podílel na formování celého klubu. Od sezóny 2008/2009 jeho sláva ve Vladivostoku stagnovala, neboť bojoval o pozici dvojky za Mikem Gastlym s Martinem Shipem a generační souboj spíše prohrával. V roce 2012/2013 pak pokračoval v souboji o druhou pozici s Brettem Kingem, který přišel z Ojmjakonu a ani proti americkému brankáři neuspěl. Jiskra naděje pro zkušeného matadora blikla před sezónou 2016/2017, kdy Mike Gastly odešel do Nahodky a pro Martina Spora se tak objevila šance zabojovat o pozici brankářské jedničky, jenže tu nakonec vybojoval Mike Jonex a Spor tak zase bral jen třetí pozici za Kingem. Poslední šance zabojovat o místo dvojky se Martinu Sporovi naskytla před sezónou 2018/2019 v jeho třiceti pěti letech, kdy odešel Brett King do Ohotsku a z North Amure přišel Martin Avad. Avad však zaujal trenéry více a Martin Spor si za poslední tři sezóny stoupl mezi tři tyče pouze třikrát a to vždy jako náhradník v momentě, kdy Mike Jonex dostal volno a od začátku utkání chytal Martin Avad. Po loňské sezóně se tedy Martin Spor rozhodl pověsit betony na hřebík, ale jeho číslo jedna bude navždy připomínat tohoto legendárního brankáře.
Náhrada za brankáře, kteří ukončili kariéry, přichází i z MHL.
Uvolněná místa byť na třetích pozicích po gólmanech, kteří letos skončili s profesionálním hokejem, se však musí zaplnit a děje se to dvěma způsoby. Prvním je příchod brankářů, kteří ve svých bývalých týmech plnili pozici čtvrtých brankářů. Tito gólmani se nikdy ve skutečnosti do branky svého týmu nedostali, avšak byli součástí kádru a jelikož se jednalo zpravidla o mladé hráče původem z Evropy, tak především sbírali zkušenosti. Takovým příkladem je třeba anglický brankář Josh Brendby z Čumikanu, fin Hannu Solikonen z Aldanu, rakušan Matthias Eister z Halifaxu a bělorus Igor Nisalukov ze Saskatonu. Solikonen míří do Vladivostoku, Brendby do Nahodky, Eister do Gavanu a Nisalukov do Habravosku lumberjacks.
Druhou variantou je příchod mladých brankářů vychovaných pro BHL v dorosteneckých boldských soutěžích. Takovými gólmany jsou již zmíněný Peter Karčik, který míří do Markova, Kent Korkmal, který se stane třetím brankářem Blades, nebo Tie Etagok, jenž míří do Ozernovsky, či Edvin Diret, který bude trojkou v Belénu.
Očekávání před novou sezónou jsou i s přihlédnutím k těmto změnám pochopitelně velká a proto lze očekávat, že letošní ročník bude do jisté míry přelomový a přinese plno skvělých momentů.